Ovllá libretto – Davvisámegiella

Etusivu › Ovllá libretto – Davvisámegiella

Libretto

–

Ovlá čeahppi

♪

Ovllá stuorra gánda

Ovllá veahkkái

–

Na, áigubehtet go dušše
konseartabilleahtaid –

vai áigubehtet go maiddái
gohttenbáikepássaid?

Maid áigubehtet?
Áigubehtet go?

Áigubehtet go áigut?
Háliidehpet go háliit?

Mii?
In ádde.

Gánddat! Máhttágo muhtin dulkot?
In ádde baikkage.

Nissonat! Nissonat! Nissonat!
Nissonat! Nissonat! Nissonat!

It go ipmir?
Duođas go?

Ahte it ipmir?
Áddet go?

Gal don gal áddet!
Amma?

Amma?

Mii?

Mun hálan ruoŧagiela,
jus don it hála suomagiela.

Sáhtát go dan dadjat ruoŧagillii?

Miksi piksi polkatriksi?

Mii? Sáhttán gánddat,
sii eai luoitte min sisa.

Lea helgetlágan hommá
čielggadit áššiid.

Gea, mis lea ruhta!
Olugo háliidat?

Man ollu máksá 4 ovddas?

Já. Háliidehpetgo dušše
konseartabileahtaid, –

vai maiddái gohttensaji?

Mii gal áigut idjadit dáppe.
Konsearttat, idjadeapmi, –

olles hoidu.

O-a olles ija!

–

Na juo, nu han dat dadjet ge.

Muhto mun oainnán.

Mun dieđán.

Mun ipmirdan.

Láhppon sávzzat sii hal leat.
Sin várás mii leat ge dás.

Besset háviid dikšut.

Ruohtasiid divvut.

–

Lean gullan
Festiválas Gárasavvonis.

Festivála Gárasavvonis! Maid?

Dohko gusto bohtet olu
olbmot miehttá davviguovlluid.

Artisttat birra máilmmi.

Dán vahkuloahpa!

Doppe sihkkarit bohtet leat
vaikko man olu nissonat!

Nissonat!

Nissonat?

Nissonat!

Soitet leat olu sápmelaččat.

Sápmelaččat?
Itban dadjan nissonat?

Sápmelaš nissonat!

Leathan gullan maid dadjet
sámenissoniid birra?

Sápmelaš nissonat,
sápmelaš nissonat!

–

Vuoi helvet, vuordimis le
guonná, viidni ja nikotiidna!

Lea skuvlagánda vitamiidna!

Guonná, viidni ja nikotiidna!
Lea skuvlagánda vitamiidna!

♪

–

Muzet muzet muzet

Juo, muzet lean.

In fal muzetsággi.

It fal muzetsággi.

Manin?

Eai láttecummát nu njálgga.

Eai láttegieđát nu litná.

Ii látterumaš nu lašmmat.

Doala mu.

Fátmmas mu.

Amma leat?

De lean.

Lean.

De lean.

Lean.

Ja don leat muzet.

Lean.

De lean.

Ja don leat jievja.

–

Hei, Oula, gos don leat?

Leatgo náitalan?

Ean hálit heađuštit,
muhto leatgo don dieppe?

Oidnen su dainna
čáppa sámenissoniin.

Dainna sevdnjesvuovttagiin.

Hohoi, sápmelaš nissonat!

Sápmelaš nissonat!

Álli boađe sisa!
Mun lean dáppe!

Ii ii ii!
Ean boađe sisa!

–

Čáhpodeahki eret dies,
dáppe ii leat mihkkige oaidnit!

Manni ohcat alcceseaskka nissoniid,
biru juhkkit!

Sámenisu dieđusge!

Sámenisu! Beargalat!

Sápmelaš nissonat!

–

Don dáiddát leat gos nu
sámi guovllus bajásšaddan?

Vaikko Deanuleagis,
jus gulan riekta?

Deanuleagis fal,
bajásšaddan luossabivdduin gal.

Naba don?
Leat go Mázelaš, vuoi?

♪

Guovdageaidnulaš lean.
Biltaveajis bajásšaddan.

Aiddo eadnogáttis, mun ge.

Mii maid bivddiimet.
Muhto dál in dieđe šat –

mat guolit doppe ležžet
boahtteáiggis, dieđát.

Manne nu?

Sii áigot min eanu dulvadit.

Gos?

Doppe Áltáguovllus.
Čávžu lea dien báikki namma.

Vuoi.

It leat várra nu čuvvon mielde, –

mii geavvá norggabeal Sámis?

In leat gal.

Mii geavvá ges suomabealde?

Mun asán Gironis.
Mun lean ruvkebargi.

Mun ordnen ruovddi
stállefabrihkaide.

Mun vuoján Kiruna-truck!

Mii dasto geavvá
ruoŧabeal Sámis?

In mun leat nu čuvvon mielde.

Muhto don dádjadit deike,
Davvi šuvvái?

In mun, muhto duot skihpárat.

Mun ledjen dušše fárus.

Don ledjet dušše fárus! Haha!

Mun mes gádden
don leat eambbo ČSV-ár!

Mii bat dát lea?

Oh, Hearrá!

Mun dušše vikkan birget.

ČSV ČSV ČSV ČSV…

Čájet Sáme Vuođa!
Čájet Sámi Vuoiŋŋa!

Čohkkejehkket Sámiid Vuitui!

Čájehehkket Sámi Vuoimmi! ČSV!
Čohkkejehket Sámi Veaga! Jo!

Čaŋa Seaŋggá Vuollái! ČSV!

ČSV! ČSV!

Dajamat Kauko, hállágo sámegiela?

Na ii diet goit suomagiella leat…

Mo son dan máhttá hállat?

Na, mo son dan sáhttá hállat?

Mo helvehis son dan máhttá?

–

Hoi, Oula, vástitmat dása:

Leatgo sápmelaš?

Leango mun sápmelaš?
Leango mun sápmelaš?

Biru, mun gal vel dutnje čájehan!

Muhto manin máhtát sámegiela?

In leat gal sámástan.

De leat, mii buohkat gulaimet!

Munge gullen!

Mii buohkat gulaimet
go don sámástit!

–

Dán áigge nuorat eai máhte maidege.

Eai máhte njuovvat.
Eai máhte láddjet.

Eai máhte bivdit.
Eai máhte čuoibmut ge.

Leat áibbas guttaheamet.

Dalle go mun šadden bajás
ii lean gal nu álki.

Dalle barggaimet olgun beaivvi.

Finasteimmet siste boradeamen dušše.

Dál leat skuvllas
láikkohallamin.

Joavdelasaid ohppet.

Maid ii oktage
ii goassege dárbbaš.

Ruoktot jovdet –

umáhttu,
joavdelassan.

Oro jaska biru baikaalmmái!

Manne, manne?

Manne gánddas bođii
dakkár boalbin?

–

Lean gullan ahte dáppe
liikojit suopmelaččain

Suoma dásseválddis

Lean gullan ahte mii
leat barggánat

Gievrrat ja čeahpit

Lean gullan ahte sii mákset bures
ja ordnejit orrunsaji maid

Lean gullan ahte dáppe oažžu
vuodjingoartta vaikko masa

Lectrahaul,
Scania

Goaivunmašenii,
bovrenmašenii

Ja Kiruna-truck!

Juo, áiggun vuodjit Kiruna-truck!

Kiruna, Kiruna,
Kiruna-truck!

Lean gullan ahte dáppe
beassá goaivut ja meaiskidit

Dáppe oažžu leat suopmelaš
ja eallit ruoŧŧelažžan

Dáppe beassá hállat suomagiela
ja eallit ruoŧŧelažžan

Lean gullan
ahte dáppe lean boahtteáigi

Eallin lea dáppe

Dáppe lea biepmu,
gáhttu oaivvi alde

Dáppe lea bargu
máŋgga jahkečuohtái

Guhkelabbui go mu
eallinbálggis joatká

Suoma albmát,
suopmelaččat,

gávdnet barggu ja eallima
ja ruoŧŧelaš nissoniid

Ja Giron, Giron,
Giron dat lea dat báiki

Lean gullan ahte dáppe
beassá goaivut ja meaiskidit

Dáppe oažžu leat suopmelaš
ja eallit ruoŧŧelažžan

Dáppe beassá hállat suomagiela
ja eallit ruoŧŧelažžan

Lean gullan
ahte dáppe lean boahtteáigi

Eallin lea dáppe

Dáppe lea biepmu,
gáhttu oaivvi alde

Dáppe lea bargu
máŋgga jahkečuohtái

Guhkelabbui go mu
eallinbálggis joatká

Suoma albmát,
suopmelaččat,

gávdnet barggu ja eallima
ja ruoŧŧelaš nissoniid

Ja Kiruna, Kiruna,
Kiruna dat lea dat báiki

–

Don maid gulat midjiide

Don leat maid min joavkkus

It don gal leat suopmelaš

Jávkán leat mis, sápmelaš

Sápmelaš

Álelassii

Vikkat vaikko báhtárit

Vikkat vaikko lovpet mis

Sápmelaš

Dál ja álelassii

Orrot jaska!

Dál ja álelassii

♪

In várra galggaše dadjat dan

Muhto livččii buorre leat du lahka dál

Du gieđát mu birra, du salas fal

In várra galggaše dadjat dan
nu áibbas njuolga

Muhto ii dagaše maidege

jus finastivččet dahje
jus bázašit

In várra galggaše nu
njuolggočoalát

Muhto lea han beare nu

ahte eallin buoremus
go lean lahka du

Ovllá, beasan go gohčodit du ráhkis

Ovllá, go leat mu luhtte
leat fal Ovllážan

Nu liekkusin

Doala mu doala mu Ovllážan

Ale vuolgge fas gosage

Sáhtášit go Ovllážan

Báhcit, báhcit mu lusa

In várra galggaše dadjat dan

Muhto fertejin du lusa aiddo dál

Mun dárbbašin du sala áibbas lahka

In várra galggašin dad dadjat nu
áibbas njuolga

Muhto ii dagaše maidege

jus finastivččet,
dahje jus bázášit

In várra galggaše nu
njulggočoalát

Muhto lea han beare nu

ahte eallin buoremusat
go lean lahka du

Ánná

Ovllá

Sáhtán go gohčodit du ráhkis?

Ánná

Ovllá

Go leat mu luhtte
Leat fal Ánnážan/Ovllážan

Nu liekkusin,
Ánnážan/Ovllážan

Doalan du doala mu

Iežan Ánnážan, ale mana gosage

Sáhtášit go Ánnážan/Ovllážan

Báhcit, báhcit mu lusa

–

Na, dál beasan viimmat deaivat
beakkán Ovlláin!

Beakkán beakkán Ovlláin!

Su mielas lean hupman hui ollu
du birra.

Son lea mu váimmu divrasamos.

Galggat váldit sus vára,
muđui boađán du maŋŋái!

Haha, áhčči láve mannat olggos
hávlláriin jus dievddut lahkonit!

Muhto go don bohtet,
de bijai hávllára eret.

Na, ii jur juohkehaš beassá
gitta gievkanii –

ja vel gáfe oažžut
dán dálus gal.

Na, don han leat álbma
johkasápmelaš Deanuleagis.

Jus ipmirdan riekta?

Lean fal doppe olmmoš.
Lean suopmelaš.

Lean bajásšaddan
Outakoskis –

ja Utsjokis ja Inaris
ja Ivalos.

Vuovdaguoikkas ja Ohcejogas ja
Anáris ja Avvilis?

Outakoski, Utsjoki,
Inari, Ivalo.

Vuovdaguoika.

Outakoski! Utsjoki!

Roavvesávu!
Áhguoika! Dálvadas!

Anár. Avvil.
Ohcejohka.

Suoma gilit Suoma dásseválddis!

Já? Na, mii son dáppe lea gilli,
lea gilli, Ovllá?

Ja? Muh…?

Mii lea dán báikki namma,
dán giláža namma?

Mii son dat livččii?

Muhto dát han lea Norga!

Dát lea Biltaveaddji
ja dán rádjái –

Ii leat ii oktage jallaid
fuobmán ge ráhkadit –

makkárge dážalagan nama dasa.

Ii oktage vikka ge gielistit
mii dán báikki duohta namma lea.

Ja don boađát gos?

Deanuleahki.

Don boađát Deanuleagis?

Ja de ihte
muhtun láddelaččat –

ja sii hutke dasa
suomalágan namaid.

Muhto leat go dát rievttes namat?

Eai leat ge!

Áhčči, heaitte eret!
Ale gille.

–

Áhčči!

Duohtavuođa čilget?

Dát nuorra dievdu,
iežat ráhkis Ovlláš, –

fiinna sámi dievdu,
ferte smiehtagoahtit –

buot koloniála baikka
maid lea bákkus bipmojuvvon!

Mun ledjen čeahpimus soalddát
min veagas.

Lean gearggus Suoma várjalit
iežan heakkain.

Já, danin go barggat Ruoŧas, ja
moarsi orru Norggas?

Ii leat dien láhkai gal.

Guhte eallá Sámis,
rájehis guovllus, –

maid koloniijafámut…

Áhčči, heaitte!
Anne Ovllá ráfis!

Na, Ánná goit liiko dutnje
aiddo nu mo leat ge, ležžet dál…

Na, gean bárdni leat, dasto?

Rihttá-Ovllá-Rihttá.

Já. Riŋk-Veikko-Juhán dasto áhččát?
Alla-Máhte sogas?

Ja eadnát, son dáidá Guhttorin?

Guhttor okta, guokte dahje golbma?

Mas bat mun dieđášin?

Ferten gal gávnnahit,
leahtti go sogalaččat.

Hás son lea Guhttor ovtteš.

Eatnis go Kárášjogas bođii,
ja de fárrii suoma beallái.

Rihttá-Ovlláin náitalit.
Na, ádjáinat.

Na, mo son de manná
Rihttá-guoktá Juhániin?

Na, mo son don máhtát sámegiela,
jus leat láddelaš?

Áhčči! Heaitte!

Na nu. Leat gal hui bures boahtin
munno luhtte.

Nu guhkká go Ánná fuollá dus.

Vaikko man sohkii gulat,
vaikko mo manná –

váhnemiiddatguin.

Váimmolaččat
bures boahttin vel leat.

Galggat beare meannudit
mo háliidat.

Uksa lea rabas.

Na, nu…

Gal son lea kjeahkka.

Gievra maid lea.

Gieđalaš.

Muhto seammás lea maid…

Áhčči, áhčči, ale ge vikka!

Mun fuolan dušše sus.

–

Dán áigge nuorat eai máhte maidege.

Eai máhte njuovvat.
Eai máhte láddjet.

Eai máhte bivdit.
Eai máhte čuoibmut ge.

Leat áibbas guttaheamet.

Umáhttu ja joavdelassan.

–

Guldal, mo čiekčá!

Na! Dát han lea áhči
spábbačiekči gal!

Dahje soaitá leat eatni superčuoigi?

Muhto lea han beare nu, ahte
eallin buoremus go leat lahka mu.

Ánná.

Ovllá.

Sáhtán go gohčodit du ráhkis?

Ánná.

Ovllá.

Go leat mu luhtte,
leat fal

Ánnažan.

Ovllážan.

Nu liekkusin Ánnážan/Ovllážan.

Báhcit, báhcit mu lusa.

–

Goas son du váhnemat boahtiba?

Eaba go galgga dál viimmat.

Muht gula maid, Ovllá!

Jus mus livččii eadni ain heakkas, de…

Na, son han livččii du eadni, –

mii livččii áibbas eará.

–

Moai letne ovtta oaivilis
ovtta áššis goittot, amma nu?

Mas?

Gielas.
Moai sámástetne mánnái.

Muht…?

Dárogiela gal aŋkke oahppá.

Measta buohkat dáppe Álttás
eanas dárostit.

Šaddá váttis doalahit giela.

Fertjetne leat sávrit.

Lea go son dát nu viisis?

Viisis?

Maid dáinna oaivvildat?

In, mun dušše…

Moai han sámástetne!

Juste.

Mánná gullá eanet go doarvái
sámegiela nu mo lea.

Moai ean berre…

Maid moai ean berre?

Bilidit máná
dieinna gievkkangielain go?

Mo son de manná, –

jus son ii máhte
skuvllas dárostit?

Dát han lea áibbas issoras!

Issoras dahku máná vuostá!

–

Muhto, Ovllá, ii boađe šaddat nu.

Ii leat šat dien láhkai!

Guovdageainnus gal.
Muhto dáppe Álttás!

Ánná, don áiggut ráhkadit!
Mobbeoffer!

Son boahtá šaddat –

áibbas –

okto.

Ii oktage –

áiggo suinna háleštit ge!

Oahpaheaddjit maid
bohtet steamput –

munno máná ala
ja muittuhit su –

juohke beaivvi, –

man biru
jalla son lea.

Son boahtá šaddat dakkár
ártegis…

Skuŋka, mii…

–

Munno mánná galgá
vázzit sámegielluohkas.

Ii fal!
Dát ii boađe geavvat!

Ahte skuvllas šaddá sámeluohkká?

Dát dat gal boahtá.

Ii boađe goassege geavvat nu, –

ahte mun bálkkun iežan máná
gumppiide dien láhkai.

Ii fal! Ii fal!

–

Na, maid áiggut dasto dahkat?
Dárostit mánnái mahkáš?

Na, hás mun áiggun?

Muhto, Hearrá sivdnit, –

it don han oba máhte ge
dárogiela!

Mu mánná ii galgga šaddat
dakkár…

Dakkár…

Dakkár nu mo don?

–

♪

–

Oi Suomi, katso,
sinun päiväs koittaa

Yön uhka karkoitettu
on jo pois

Ja aamun kiuru
kirkkaudessa soittaa

Kuin itse taivahan
kansi sois

Yön vallat aamun valkeus
jo voittaa

Sun päiväs koittaa,
oi synnyinmaa!

–

Dá lea din ođđa skuvlaskibir, –

Piera Pokkanen!

Amma sávvabehtet su –

buresboahtán luohkkái.

Ja lehppet buorre skuvlaskihppárat.

Ja don, Rinkinen,
gii maid orut ássodagas:

Sáhtát sihkkarit fuolahit das, –

ahte Pokkanen dovdá iežas –

buresboahtán min searvái.

Dáppe.

Pierijä?

Pie! Ri! Jä!

Pie! Ri! Jä!
Pie! Ri! Jä!

Pierijä, pierijä…

Heitet dál dien hárdima!

Ovtta ášši máinnašan,
vai álo muittát:

In heŋŋe
sápmelaččaiguin.

–

♪

Nohkkan go lea?

Na. Atná mu doahttun dušše.

Vuordil…

Váldd’al.

Nuku nuku, nurmilintu

Väsy väsy, västäräkki

–

Min iežamet unna prinseassa.

Leat nu sulolaš!

Dus leat nu čáppa bealjit.

Go vel gaccatge
nu sulolaš.

In leat goassige
oaidnán dákkára ovdal.

In, áhčči ii leat goassige
oaidnán ná fiinna nieiddaža.

Ii ge eadni leat goassege
ovdal oaidnán –

ná fiinna nieiddáža.

Go sihke bealjit ja gaccat
nu ihána.

Na. Don hálat sutnje dan giela
maid áiggut, ja nu dagan mun ge.

Maid son dáppe Álttás
suomagielain?

Maid son dasto sámegielain
dáppe Álttás?

Mun lean duođas.

Maid son dasto sámegielain
dáppe Álttás?

Buohkat dáppe dárostit.

Guovdageainnus mii orrut leamen
áibbas dábálaččat.

Álttás dušše orrut leamen nu…

Várra galggašeimmet fárret.

Maid? Fárret go?

Na, lea go dus mahkáš
mihkkege mii čanastivččii du deike?

Ja go de skuvlii álgá, –

jus datte eai ordne
sámeluohká deike…

Mas ledjet nu vissis
jahkebeale dassái.

Ja du váhnemat,
geaid in leat oba oainnestan?

Mo jus sáddestivččet
smávvá civkánasa sudnuide, –

vai diehtiba ahte ealát?

Goas beassaba diehtit, ahte
sudnos lea ođđa maŋisboahtti?

Ii go muitte maidege?
Ii go váillat goassege?

Mii lea sutnje geavvan, goas
šattai soahpatmeahttun nu?

Ii go muitte maidege?
Ii go váillat goassege?

Dovddan go iežan boadnján ge?
Mii dat lea, dan maid ii daja?

Ii go muitte maidege?
Ii go váillat goassege?

Dovdá go boadjnán iežas ge?
Maid lea son čiekŋalit hávdádan?

Ii go muitte maidege?
Ii go muitte maidege?

Ii go muitte maidege?

–

Muhtumin olmmoš várra smiehtasta…

Ii lean gal várra nu ollu
maid muitit…

Ii olmmoš leat gal nubbi dahje
nubbi, muhto…

Lea mii lea, lea mii lea.

Lea go nu dehálaš?

Lean han mun dás!

Son hállámis hállá
ja goaivu nu.

Čuolmmat sturrot su hállámis.

Ii go sáhte…

Manne ferte…

Ii ábut hállat, ii goassege.

Dušši lea.

Ii go sáhte boagustit?

Eallin goit nu oanehaš.

Unna binná bottáš.

Mii máksá maid bargá?

Go loahpas liikká jápmá?

Mii máksá maid bargá?

Go loahpas liikká jápmá?

Loahpas

Jááááá…

–

Já, mo dáppe idja manai?

Liikotgo min liegga seaŋggas?

Min buhtes láhkeniin?

Min liegga oađđinlanjas?

Min liegga čázis
mii boahtá njuolga hánas?

Min sishivssegis?

Gávdnego niegut du,
unna sámemánná?

Maid don dajat?

Mo lei du idja dáppe?
Ođđetgo njálgat?

Maid son dadjá?

Mo lei du idja dáppe?
Ođđetgo njálgat?

–

Mun lean suopmelaš.

Don leat suopmelaš.

Mii orrut suoma dásseválddis.

Suopma lea gillán
kolonialismma nođiin –

máŋga čuohte jagi.

Ruoŧŧelaččat nealgudedje min –

measta jámas.

Muhto mii leat suopmelaččat
eatge vuollán mange sivas.

Ii oktage álbmot –

leat nu nanus go suopmelaččat.

Ii ovttage álbmogis leat dakkár árja
go suopmelaččain lea.

Ii oktage álbmot birge nu
binnánaččain go suopmelaččat.

Ii eisege!
Ii eisege!

Na, geahčamat dál.

Maidson Rinkinen lea odne čállán?

Mun lean doavki,
doavkkes sápmelaš.

In máhte in fal maidige.

Mu vánhemat eaba
máhte maidige.

Danin in iešge máhte maidige.

Geafin riegádin,
geaffi lean ain.

Ja jos in jođáneamos
lági mielde oahpa –

čállit ja lohkat suomagiela, –

gárttan leat geaffi
olles mu eallima –

ja jápmit geafin.

Geafin riegádin,
geaffi lean ain.

Ja jos in jođáneamos
lági mielde oahpa –

čállit ja lohkat suomagiela, –

gárttan leat geaffi
olles mu eallima –

ja jápmit geafin.

–

Don dieđát.
Dát fárrenhommá.

Na, dat han boahtá geavvat.

Go Anna lea mearridan maid áigu.

Ja dál lea ge hoavrrestan dien
čieža jagi.

It go sáhte ba govahallat dáppe orrut?

Mus han ii leat bargu dáppe.

Velahal bargu!

Dán gal galggašeimmet
nagodit skáhpput.

Don dieđát, dat boahtá geavvat –

duinna dahje du haga.

Muhtomin…

–

Dát ii leat mu ášši,
muhto…

Mo livččet don dovdan
jus Elle Sárá šattašii bajás, –

vuolggášii máilbmái,
ii goassege finaštivčče fas?

–

Dalle livččen áddet
ahte mun ledjen bargan –

maid nu hui boastut
dalle go son šattai bajás.

Mun maid orron internáhtas.

Mii leimmet geafit –

ja mus ledje máŋgga
nuorat oappá ja vielja.

–

Bessen gal ruoktot
juohke vahkkoloahpa.

Muhto…

Na.

Olmmoš ii huma dakkáriid.

Don leat munin nuorran.

Annas lei erenoamáš fiidna eadni.

–

♪

Su eretvádjoleami maŋŋá –

fertejin šaddat sunin.

Earáhuhtten iežan.

Anna dihte.

Olmmoš ii sáhte –

dušše mearridit šaddat
earán.

Sáhttá gal mearridit
maid háliida geahččalit.

Oláhit man ala áigu bargat.

Sáhttá mearridit vuollánit –

dahje joatkit geahččaleames.

Sáhttá mearridit
heaitit vajálduhttimis.

Sáhttá mearridit
muitigoahtit.

–

Go mun ledjen du ahkásažžan,
de bidjen gielaid náhkkáriid siste!

Go mun ledjen du ahkásažžan,
de golgadin okto.

Go mun ledjen du ahkásažžan,
de čullen dálvedoarvái ieš!

–

Dán áigge nuorat
eai máhte maidege.

Eai máhte njuovvat.
Eai máhte láddjet.

Eai máhte bivdit.
Eai máhte čuoibmut ge.

–

Leat áibbas guttaheamet.

In han mun beassan
dinguin eallit.

Ovlá stuorraviellja

Ovlá čeahppi

Ovlá beaktil

Ovlá fuolalaš

Ovlá gieđalaš

Ovlá gielalaš

–

♪

Ovlá čeahppi

Ovlá stuorra ganda

Ovlá veahkkai

–

Dáppe buohkat galget
leat seammálaganat.

Dáppe buohkat galget
hállat seammá láhkai.

Dáppe buohkat leat buhttásat.

Bassat biktasiid ja goruda –

ja čuohppat vuovttaid.

Borrat visot mii tallerkii biddjo.

Leage jegolaš, čorgat ja buorre.

Muhto in ádde maid dajat.

Dáppe buohkat galget
leat seammálaganat.

Dáppe buohkat galget
hállat seammá láhkai.

Dáppe buohkat leat buhttásat.

Bassat biktasiid ja goruda –

ja čuohppat vuovttaid.

Borrat visot mii tallerkii biddjo.

Leage jegolaš, čorgat ja buorre.

Muhto in ádde maid dajat.

Dáppe buohkat galget
leat seammálaganat.

Dáppe buohkat galget
hállat seammá láhkai.

Dáppe buohkat leat buhttásat.

Bassat biktasiid ja goruda –

ja čuohppat vuovttaid.

Borrat visot mii tallerkii biddjo.

Leage jegolaš, čorgat ja buorre.

Mii gohccát go veahkar čuodjá
bargat bargguideamet árrat

Leat veahkkát ja šiegat

Go čuovggat jáddet,
mii leat jo dehppeniid vuolde

Dalle giddet čalmmiideamet ja
almmálaš áhččámet namat

Sávvat ija buresboahtán

Duhtavažžan dorvosajisteamet

Maid son dadjá?

Maid son dadjá? Maid son dadjá?
Maid son dadjá?

Mii gohccát go veahkar čuodjá
bargat bargguideamet árrat

Leat veahkkát ja šiegat

Go čuovggat jáddet,
mii leat jo dehppeniid vuolde

Dalle giddet čalmmiideamet ja
almmálaš áhččámet namat

Sávvat ija buresboahtán

Duhtavažžan dorvosajisteamet

–

It dáidde vuolgit
muhto válljet báhcit.

In sáhte vuolgit.
In vállje báhcit.

Ii fal dan dihte go
in ráhkis du šat.

–

Mii lea dáinna?

Eallin lea dušši.

Mii lea ášši.

Olmmoš šaddá, eallá.

Jápmá.

Manne geahččalit?

Manne gillet?

Manne rassat?

Maid máksá mii?

–

Mun in sáhte!
Ádde dan!

Mun in máhte!
Dohkket dan!

Mun in veaje!
Oainne dan!

Mun in! Mun in!
Mun in !

–

Eadni!

Eadni!
Dat lean mun, Ovllá!

–

It don leat gal Ovllá.

Mu Ovllážan ii lean láddelaš.

In leat láddelaš.

Mun lean Ovllá.

–

Gal don adjánit.

Lea mu Ovllá,
mu Ovllá.

Dál juoiggan iežan Ovllážan

Máilbmái vulggii,

muht ruohttasiiddis muittii

♪

Lea Ovllá

Mu Ovllá

Mu iežan Ovllážan

Deatnogátte Ovllá.

–